Kronika první republiky

Vladimír Oppl patří mezi nejvýznamnější české medailéry. Studoval Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni a poté absolvoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze, kde následujících 10 let působil jako odborný asistent. V roce 1989 se osamostatnil a tvoří pro širokou veřejnost. Mimo jiné je autorem české dvacetikoruny a dnes již nepoužívaného padesátihaléře.

Pro České dukáty připravil již dva návrhy dukátových medailí - dvoudukát s portrétem Edvarda Beneše je součástí Kroniky první republiky 1918 a pro Kroniku první republiky 1920 realizoval pětidukát na téma ústavy, který zdobí symbol pečeti prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka, jímž prezident stvrdil konečnou podobu naší ústavy.

„Sochařina si vyžaduje plné nasazení.“

Jiří Dostál je renomovaný umělec, sochař, designér, medailér a výtvarník. Kromě toho byl dlouholetým pedagogem a také ředitelem SUPŠ a VOŠ v Jablonci nad Nisou, kde založil obory Ražená medaile a mince nebo Propagační design. Je držitelem Ceny města Jablonec nad Nisou Pro meritis. V roce 2020 získal ocenění Pocta hejtmana Libereckého kraje za celoživotní přínos v oblasti výtvarnictví.

Pro České dukáty připravil k ražbě sádrový model reverzu dukátu s portrétem T. G. Masaryka na základě předlohy legendárního medailéra Jiřího Harcuby, který je součástí Kroniky první republiky 1918.

„V mincovní oblasti je podíl ruční práce nesmírně důležitý.“

Talentovaná medailérka Petra Brodská se na cestu do světa medailí vydala na popud svého učitele modelování na střední škole. A určitě není čeho litovat. Dnes patří mezi vyhledávané autorky a je jednou z důležitých postav České mincovny. Kromě práce na svých autorských návrzích se také věnuje procesu, kdy se sádrový model mince převádí na raznici.

Pro České dukáty a Kroniku první republiky v roce 2019 navrhla averz zlatého pětidukátu, na jehož reverzu je návrh legendárního medailéra Jiřího Harcuby. Motivem je Alois Rašín, jeden ze zakladatelů a první ministr financí Československa.

„Nejbližší jsou mi témata historická.“

Přestože je Michal Vitanovský jedním z nejvytíženějších českých medailérů, věnuje se také sochařství a psaní odborných textů a esejí. Vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou v Praze a poté obor užité plastiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Je členem Asociace umělců medailérů, Umělecké besedy nebo umělecké skupiny Trojkolka. Je také autorem prvního československého Řádu T. G. Masaryka a českého Řádu Bílého lva.

V roce 2020 navrh dukát připomínající založení uměleckého svazu Devětsil, který je součástí Kroniky první republiky 1920.

Začal psát v osmdesátých letech – tehdy literaturu sci-fi, tedy čistou fikci, protože, jak říká, „skutečnost za totality neexistovala“. Hlubší než čtenářský zájem o historii se v něm probudil okamžitě po listopadovém převratu. Došel k závěru, že křehké základy nové demokracie sotva půjde zpevnit bez prožití a pochopení české historie XX. století; využil k tomu skutečnosti, že se po desetiletích začaly otevírat dlouho nepřístupné archivy. Později své studijní zájmy rozšířil i o starší období.

První republika je podle Pavla Kosatíka obdobím, na které by měla dnešní Česká republika navazovat. S neskrývaným nadšením přijal výzvu sepsat její jednadvacetidílnou kroniku, o které říká, že je jeho životním dílem.

Vystudovala obor archivnictví-historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde obdržela titul PhDr. v oboru archivnictví. V rámci dalšího doktorského studia získala titul Ph.D. v oboru pomocných věd historických. Při habilitačním řízení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obhájila svou odbornou i pedagogickou činnost a stala se docentkou pomocných věd historických se zaměřením na numismatiku. Odborně se dlouhodobě zabývá českými a československými dějinami období středověku a 20. století, se zaměřením na pomocné vědy historické, zejména na numismatiku a metrologii.